|
|
Formování identity sociálních pracovníků v letech 1918-1938
PETRÁKOVÁ, Ladislava
Sociální práce v období první Československé republiky představovala důležitou součást sociální politiky a fungovala jako represivní pomoc, na rozdíl od dnešního pojetí, kdy je sociální práce chápána jako aktivační a motivační pomoc klientovi. Tehdejší sociální práce, která byla synonymem pro sociální péči, byla zajišťována součinností veřejných a soukromých subjektů. Ve veřejnoprávní sféře se podařilo sjednotit zdravotní, sociální a výchovné prvky zemských a okresních péčí především v Čechách, čímž bylo dosaženo komplexního pojetí sociální práce. Československý stát na dobrovolníky spoléhal, finančně je podporoval a delegoval na ně řadu úkolů. Členitost a mnohostrannost rozsáhlé dobrovolné sociální práce přinášely státu četné výhody, bylo pomoženo mnohým chudým. Stinnou stránkou dobrovolných subjektů byla nedostatečnost v kompetencích, nevyhraněnost, nekoordinovanost a fluktuace sociálních pracovníků. Jednou z příčin naposledy popsaných jevů byla počáteční absence moderních zákonných předpisů. Základní kroky k tomu, aby sociální práce byla uznávanou profesí, učinily prvorepublikové sociální pracovnice, které vystavěly hodnotový a etický rámec profese, pojetí praxe a přičinily se o intenzivní mezinárodní spolupráci, jež se stala standardem.
|
|
|
Dostupnost a využívání sociálních služeb romskou menšinou v Prachaticích
ZŮNOVÁ, Petra
Problematika dostupnosti a využívání sociálních služeb romskou menšinou v Prachaticích je velmi aktuálním tématem. Všechny poskytované sociální služby jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách. Hlavním posláním tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy jedinců, jež jsou v prosazování svých zájmů oslabeni, a to z různých důvodů. Těmito důvody mohou být např. věk, rasa, zdravotní postižení, krizová životní situace, nedostatečně podnětné sociální prostředí atd. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování sociálních služeb, které využívá romská menšina v Prachaticích. Za účelem naplnění cíle práce byly stanoveny následující tři výzkumné otázky. VO 1: S jakými problémy se romská menšina na organizace sociálních služeb obrací? VO 2: Reflektují nabízené sociální služby v Prachaticích problematiku romské populace? VO 3: Jaké neuspokojené sociální potřeby mají Romové v Prachaticích? Pro výzkumnou část diplomové práce byla zvolena kvalitativní metodologie, která umožnila zachycení dynamiky názorů a postojů všech informantů/tek. Data byla sbírána za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo zkoumáno jak z pohledu romských obyvatelů města Prachatice, tak z pohledu sociálních pracovníků z místních organizací sociálních služeb. Data byla sebrána celkem od 17 informantů/tek. Získaná data byla zpracována pomocí metody zakotvené teorie. Za významné poznatky, které vyplynuly z mého výzkumu, považuji fakt, že romská populace ve městě Prachatice zná jen devět organizací sociálních služeb, přičemž využívá těchto organizací pouze pět (Most naděje, Céčko, Coolna, Lungo Drom, Phénix). Navíc tyto sociální služby organizací využívají pouze sporadicky nebo vůbec. Mezi sociální služby, které Romové využívají, patří volnočasové aktivity, sociální poradenství, besedy ve školách, poskytování a zajišťování stravy, poskytování ubytování, individuální plánování, krizová intervence, úschova cenností, materiální pomoc, kontaktní práce, výměnný program, orientační testování, předškolní příprava a doučování. Romové by uvítali větší zájem organizací sociálních služeb a jejich vstřícnost. Dále by je potěšilo více volnočasových aktivit na ubytovně, její lepší vybavenost společně s jejím okolím, více kultury pro Romy, romský klub v čele s romským sociálním pracovníkem. Romského sociálního pracovníka/pracovnici by uvítali i v jiné sociální službě a také u Městské policie Prachatice. Dále informanti/tky postrádají kontakt s majoritní společností, lepší časovou dostupnost městské hromadné dopravy a v neposlední řadě by uvítali změnu městského zastupitelstva. Pracovníci by v Prachaticích uvítali sociální službu, kde by byl dostupný psycholog i psychiatr pro děti a dospělé, dále větší četnosti návštěv o. s. Fokus České Budějovice, zhotovení sociálního bydlení a denního stacionáře pro bezdomovce, sociální službu pro děti do tří let, posílení terénní sociální práce a sociální službu, která by měla za cíl zaměstnávat brigádně Romy. Z výsledků, které vzešly z provedených rozhovorů a získaných dat, lze formulovat následující tři hypotézy. H1: Romská populace nejvíce využívá sociální poradenství. H2: Organizace poskytující sociální služby reagují na romskou problematiku. H3: Město Prachatice potřebuje posílit terénní sociální práci. Poznatky, které tato práce přinesla, mohou poskytnout organizacím sociálních služeb v Prachaticích zpětnou vazbu na danou problematiku od romské menšiny. Tím mohou organizace dále reagovat na potřebnost konkrétních služeb, a to se může projevit na četnějším využívání sociálních služeb v Prachaticích.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce ,,Genderové aspekty v sociální práci" se věnuje otázce výskytu genderových stereotypů a předsudků u sociálních pracovnic a sociálního pracovníka v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zjistit možné genderové stereotypy a předsudky sociálních pracovnic a pracovníka v jejich vnímání a praktickém přístupu vůči klientkám a klientům. A jaké okolnosti vedou k jejich vytváření a jakým způsobem se s nimi snaží daní jedinci vypořádat. Teoretická část této práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. Kapitoly jsou zaměřeny na představení pojmu gender, genderové problematiky na obecné úrovni i v souvislosti s oblastí sociální práce, a především na genderové stereotypy a jejich výskyt v sociální práci. Popisuji zde základní pojmy gender, genderová identita, genderová role, genderový kontrakt a genderová socializace. Zabývám se rozdíly mezi pohlavími, rozdělením mužských a ženských rolí a vytvořenými genderovými stereotypy. Dále se okrajově zabývám tématikou gender studies a diskriminací v souvislosti s tenderem. V teoretické části se zaměřuji především na genderové stereotypy a předsudky v sociální práci, přičemž zde zaměřuji pozornost i na osobnost sociálních pracovníků a pracovnic. Praktická část pak popisuje vlastní kvalitativní výzkum, který zjišťuje názory vybraných sociálních pracovnic a pracovníka na vybrané otázky týkající se genderových stereotypů a předsudků. S ohledem na cíl a kvalitativní strategii práce byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: 1) Jsou si zkoumané sociální pracovnice a pracovníci vědomi možných genderových stereotypů a předsudků v sociální práci?, 2) Jsou v chování, názorech a postojích zkoumaných sociálních pracovníků a pracovnic přítomny genderové předsudky a stereotypy, případně jak se projevují v sociální práci s klientkami a klienty? Za účelem zjištění požadovaných skutečností bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů s 5 sociálními pracovnicemi a 1 sociálním pracovníkem, kteří byli záměrně vybráni účelovým výběrem. Všichni zmiňovaní sociální pracovníci působí ve vybraných organizacích v Českých Budějovicích. Vlastní realizace výzkumu probíhala v Českých Budějovicích v měsíci duben roku 2014. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou vytváření trsů. Data byla roztříděna do tří okruhů, dle strukturovaného rozhovoru. V první části rozhovoru se zabývám základními informacemi o zkoumaných sociálních pracovnících v souvislosti s výkonem sociální práce, dále se zabývám průběhem jejich vlastní genderové socializace, a ptám se na představu ideálního rozložení rolí v rodině. V další oblasti jsem se zaměřila na vědomí sociálních pracovníků genderu v sociální práci. Zajímalo mě, zda-li se u zkoumaných sociálních pracovníků projevuje stereotypní chování a utváření postojů vůči klientům. Dále jsem se zaměřila na možnost preference klientů na základě příslušnosti k danému pohlaví. V poslední části výzkumu jsem se krátce zaměřila na reflexi sociálních pracovníků a na nástroje, které k reflektování stereotypů a předsudků používají. Výsledky z rozhovorů pak byly kvalitativním způsobem analyzovány a následně přehledně zpracovány do tabulek. Výsledky ukázaly, že mezi sociálními pracovníky a pracovnicemi se genderové stereotypy a předsudky vyskytují a ovlivňují jejich primární přístup ke klientům a klientkám. Jejich výskyt je ovlivněn především přenášením vzorů role muže a ženy z vlastních rodin. Přesto jsou si jich sociální pracovníci a pracovnice vědomi a snaží se je při své práci eliminovat a zpětně reflektovat. Tím tak dochází ke zlepšování individuálního přístupu pracovníků a pracovnic ke klientům mužského či ženského pohlaví. Předkládaná bakalářská práce může do budoucna představovat zdroj informací pro sociální pracovníky a pracovnice, ale může posloužit i široké veřejnosti, kterou tato oblast zajímá.
|
host ::
RSS.